Staráme se o budoucnost? Ne, ale lžeme si do kapsy
Když se dělají průzkumy veřejného mínění, Češi vypadají jako velmi zodpovědný národ. Chápou vážnost dnešní ekonomické situace. Odsuzují její krátkozraká řešení. Osud příštích generací jim není lhostejný. Souhlasí s tím, že je důležité vytvářet si finanční rezervy, ať na stáří nebo jako pojistku pro neočekávané životní situace. Ve skutečnosti se ale chovají jinak.
Češi spoří konzervativně, peníze zhodnocují neefektivně a na budoucnost se dostatečně nezabezpečují. Exekutoři navštěvují předlužené domácnosti a nevyhýbají se ani studentům. Tato fakta s železnou pravidelností probíhají tiskem, ale vypadá to, jako by na ně nikdo nereagoval.
Budoucnost v nedohlednu
V současné době většina průměrných Čechů nevytváří rezervy na stáří, popřípadě jen velmi malé. Říkají, že se o udržení životní úrovně starají, ale přitom se jejich peníze rozkutálí jinam, namísto do „rezervního fondu“. Jako alarmující vidím statistiku útrat za alkohol, tabák a podobné věci. Češi v roce 2008 vydali přes sedm a půl procenta, tj. více než 1,7 tisíc korun, ze svých rozpočtů za toto zboží. To je odhadem 3,5krát více než na penzijní připojištění, o pár stovek více než na stavební spoření a asi 2krát tolik, co na životní pojištění. Kdyby si odložili tyto peníze stranou, jejich na první pohled depresivní finanční budoucnost by hned vypadala lépe.
Mám dnes, budu mít i zítra?
Investiční nástroje jako penzijní připojištění a životní pojištění jsou důležitými nástroji pro udržení životního standardu i po odchodu do důchodu. Jejich výnosy se sice nedají srovnat s rizikovějšími investičními nástroji, ale v tom není jejich účel. Nejdůležitější funkcí těchto spořících finančních produktů není vydělat co nejvíce peněz, ale akumulovat kapitál na pozdější využití s bezpečným výnosem.
Lidé si v takových produktech mají schovávat peníze sami před sebou, aby na ně nemohli sáhnout, když si chtějí koupit nové auto nebo jet na dovolenou. Úspory se jim určitě budou hodit později. Peníze, které si člověk ukládá do dlouhodobě výnosných produktů, jsou tam proto, aby se na ně jednou ročně spořitel podíval a zjistil, jak mu tam naskakují procentíčka. Tohle jsou peníze, o které si klient nemůže dovolit přijít. Zbytek si může s čistým svědomím užít k okamžité radosti.
Je sice příjemné koupit si drahé krásné auto hned, ale ještě příjemnější je mít co jíst za 20 let.
Kolik vašich klientů si opravdu vytváří dlouhodobé finanční rezervy a kolik o tom jenom „přemýšlí“?
Komentáře: 35
Komentovat příspěvek
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní.
Dobrý den, vážený pane kolego,
souhlasím s Vámi, že ohledně zajištění na důchod si většina obyvatel „lže do kapsy“. Nicméně a upřímně – žádný penzijní fond v současné podobě není tím, čím by měl být – garantovaným privátním pilířem zajištění na stáří.
Zák. 42/1994Sb. negarantuje klientům fondů nic zásadního, vklady pojištěny nejsou, fondy před sebou neustále „hrnou“ cca 3,8miliardy nákladů období budoucích, jsou schopny utratit ročně 2 miliardy za „fondovou turistiku“ ….
Ale to nejzásadnější, co v systému penzijního připojištění se státním příspěvkem chybí je to, že klient nemá žádnou garanci cílové částky buď ve formě kapitálové výplaty,nebo doživotní penze… Považuji to za naprosto zásadní záležitost a primární vlastnost jakéhokoli dlouhodobého produktu spoření na stáří, který má onu funkci pilíře plnit….
A tím, jak se – byť velmi pomalu – nicméně přeci – zvyšuje finanční gramotnost obyvatelstva – čím dál častěji se budou Vaši – i klienti jiných fondů ptát …a co si naspořím garantovaně na svůj důchod ??? Co mi fond může garantovat ??? Jenom státní příspěvek ??? Jaké mi garantujete zhodnocení ??? Jenom nulu ???Jaký mi na konci garantujete důchod ??? Nikdo neví ???
Asi dokážeme z ekonomických údajů i odhadnout, jak efekt státního příspěvku klesá a v kontextu sociálně – ekonomické situace v Evropě si troufnu říci, že je takovýto příspěvek evropskou raritou. A také si troufnu říci, že pokud dojde k důchodové reformě, tak v této poněkud deformované podobě příspěvek zmizí a bude logicky nahrazen progresivnějším daňovým zvýhodněním těch, co si spoří více…protože, pokud si dnes „stát“ půjčuje cca 10 % objemu vyplácených důchodů, pak si musí i na tento příspěvek půjčovat – a to je asi opravdu situace nadále neudržitelná.
A v tomto kontextu bych i zmínil další negativum systému penzijního připojištění se státním příspěvkem – a tím je poněkud pokřivený systém propagace – občané, spořte si 500,- a obdržíte nejvyšší státní podporu…Logika by měla být ale úplně odlišná – je potřeba si stanovit, jakou cílovou částku , resp. jak velký objem aktiv si klient musí na svůj důchod připravit k překlenutí propadu příjmů…Pak se nemůžeme divit, že průměr spoření na důchod je v ČR kolem 450,-Kč, kdežto na Slovensku cca 700,-, v Maďarsku přes 1.000,- a v Polsku cca 2.000,-….a nemyslím si, že by naši sousedé na tom byli příjmově lépe…Domnívám se, že tak nízká částka spoření na důchod v ČR je právě daná reklamou PF a prodejců, ale, samozřejmě také tím, že se v ČR zatím chodí kolem důchodové reformy, jako kolem horké kaše…
Na závěr chci říci, že systém penzijního připojištění zprvu splnil svou funkci – aspoň částečně přinutil produktivně pracující zabývat se spořením na stáří – ale s postupem doby, díky tomu, že není schopen se přizpůsobit požadavkům klienta na garance, tak nemá perspektivu…Je to jednak otázka času, kdy navrhovanou legislativní změnou bude systém penzijního připojištění překlopen do IŽP, což z hlediska garantovaného pilíře spoření na stáří je naprostý nesmysl a jednak je to otázka času, kdy klienti díky vyšší finanční gramotnosti nastupujících generací produktivně pracujících začnou výše uvedené požadavky na garance cílových částek požadovat…
Dobrý den, pane Surný,
uznávám, že penzijní fondy mají rezervy, které jsou dané především legislativou. V českém penzijním systému však plní nezastupitelnou úlohu a jejich role se po reformě stane ještě více klíčovou.
Cílem novely zákona bylo omezit fondovou turistiku, a to se podařilo. Počet přechodů k jiným fondům se snížil a věřím, že zástupci ostatních PF Vám řeknou to samé.
Dle Vašeho mínění v penzijních fondech chybí garance výnosu. Jak jsem již napsal, PF nemají být nástrojem, který Vám ze sta tisíc udělají milion za dva roky. Jejich smyslem ve stávajícím systému je udržování hodnoty a zpomalování vlivu inflace. Během krize si naši klienti „ověřili bezpečnost“ fondů když nepřišli o vložené prostředky. Jak víme, to je hodnota, kterou naši občané kladou možná výš než výnos. O tom se ale nemluví…
Z hlediska propagace se je jasné, že se musí komunikovat smysl spoření, kterým je tvorba úspor na penzi. Řada klientů totiž doposud spoří hlavně kvůli státnímu příspěvku 500 Kč, což nestačí. V naší argumentaci se snažíme o vzbuzení zájmu o problematiku zabezpečeného stáří. Naše obchodní partnery instruujeme, aby doporučovali pravidelnou měsíční úložku v hodnotě 1 500 korun, při které si hlavně mladí lidé mohou naspořit na důchod slušné peníze.
Dle mého odhadu, penzijní reforma zamíchá kartami a zcela změní roli penzijních fondů na českém trhu. Zřejmě dojde k valorizaci státního příspěvku a otevřou se dveře do rizikovějších investic, což PF umožní připisovat vyšší výnosy.
Dobrý den, vážený pane Pergl,
vážím si vaší marketingové obratnosti, nicměně věnujme se faktům :
vůbec není diskuze o tom, že by PF zhodnocovaly vklady o 100 %, jak se absenci garancí pokoušíte obejít, ale pokud mají plnit funkci základního konzervativního pilíře spoření na stáří, tak ji neplní, protože v penzijních plánech chybí garantovaná cílová částka. To je záruka pro klienta, že si něco konkrétního na svůj důchod může naspořit, nic jiného !!!
…“ Jejich smyslem ve stávajícím systému je udržování hodnoty a zpomalování vlivu inflace…“ no, to je myslím také zajímavá informace pro klienty…čili píšete – smyslem fungování fondů je pomalé znehodnocování vložených prostředků ???
Pokud je klient alespoň minimálně finančně gramotný, tak nemůže své prostředky na penzi svěřovat někam, kde neví, co se stane ??? Kde nemá smluvně garantován svůj vklad, natož minimální zhodnocení ???Jakou GARANCI dáváte klientům, že při příští krizi nějaký fond zase nezkrachuje i s penězi klientů jako se již stalo 13 x ???
To, že penzijní reforma zamíchá kartami bude jen dobře, ale pokud je mi známo, zapláčou jen klienti PF, kteří včas systém neopustí, protože dle návrhu zákona ani povinně konzervativní fondy nejen že přestanou garantovat současnou nulu pro klienty, ale stanou se z nich investiční fondy, kde i bez krachu fondu může klient zcela o své vklady přijít…
Věřím že ono zamíchání karet bude jen a pouze logickým směrem – odklonem z negarantovaného způsobu spoření na stáří zase k důchodovým pojištěním s garantovanou cílovou částkou a konzervativním zhodnocením tak, jak je ve vyspělé Evropě po generace zvykem…
Vážený pane kolego, nechápu, jak můžete použít obrat …otevřou se dveře do rizikovějších investic, což umožní PF připisovat vyšší výnosy – vždyť právě naopak – PF nemohou téměř vůbec investovat a přesto dokázaly „zaseknout“ za rok 2008 necelých 6 miliard v oceňovacích rozdílech akcií – a to ještě s tím, že v r. 2007 akcionáři dosypali 7 miliard…..6 + 7 miliard….to je již slušný průšvih….bylo by zajímavé, kdyby v tu dobu odchízela do penze nějaká početnější věková kategorie, to by asi akcionáři nestačili dolívat a dolívat…a hospodářské výsledky za r.2009 ??? pořád před sebou fondy hrnou téměř 4 miliardy jako náklady období budoucích….to je, si myslím dostatečná informace k tomu, aby si každý, kdo posílá úspopry do PF uvědomil že je doba otázek…
A na závěr – asi jen velký opimista by si myslel, že stát, který si na 10 % vyplácení objemu penzí půjčuje a bude si půjčovat dále a dále dalších 5% na výplatu státních příspěvků ??? Dass ist komisch, jak říkávala moje babi…. Troufnu si odhadnout, že je to otázka několika málo let, kdy státní příspěvek bude v této nelogické a evropsky naprosto unikátní podobě zrušen, resp. překlopen do logické a jedině možné a motivující progresivní daňové úlevy…
Vážený Pane Surný,
vezměme si to popořádku a začněme zhodnocením vkladů. Ano, smyslem penzijních fondů je udržovat hodnotu a chránit klientské prostředky, rozhodně jsem nic neříkal o pomalém znehodnocování prostředků. Právě naopak, například PFČP připsal za minulý rok nadinflační zhodnocení v hodnotě 1,2 %. Musíme si také uvědomit, že se finanční trhy zotavují z hospodářské recese, a přes to fondy neprodělaly a udržely hodnotu vkladů klientů.
Každý zodpovědně hospodařící penzijní fond náklady budoucích období postupně umořuje.
S důchodovou reformou by dle současného návrhu měla přijít i částečná deregulace tržního prostředí, což lze vnímat jen pozitivně. Opět mi kritika přicházející na adresu investičních ztrát připadá jako vytržená z kontextu předchozích let. Akciové fondy šly během recese do minusu, některé i v řádech desítek procent. Navíc, fakt, že ostatní hráči na trhu zvolili špatnou investiční strategii neříká nic o tom, že bychom ji měli špatně zvolit penzijní fondy. Jak jsem již uvedl v předchozím komentáři, penzijní fondy jsou vázány svými etickými kodexy, protože nesou nemalou zodpovědnost za klientské vklady. To je dostatečným důvodem pro volbu strategie pozvolného a udržitelného růstu investic.
Vrátíme-li se ke garancím návratnosti investic, zkuste se porozhlédnout po českém investičním trhu. Penzijní připojištění se státním příspěvkem a fondy pečlivě kontroluje ČNB a Ministerstvo financí. Ti, kterým se alternativa spoření do penzijních fondů nezamlouvá, se mohou svobodně rozhodnout, že chtějí plně spoléhat na stát a průběžný systém, ve kterém chybělo minulý rok 30 miliard.
Dovolte mi zakončit naši debatu zde na blogu, protože se začíná vymykat běžným standardům pro diskusi u blogu. Pokud byste chtěl i nadále pokračovat, což vítám, napište mi prosím e-mail na libor.pergl.blog@seznam.cz a já Vám milerád odpovím.
Přeji Vám pěkný týden!
Vážený pane Pergl,
jsem pro ukončit tuto diskuzi obecně, protože každý se bavíme o něčem jiném. Já se snažím popisovat realitu zák. 42/1994Sb. pro klienty, kdy asi nikoho z klientů nezajímají obecné formulace, ale konkrétní odpovědi na konkrétní otázky :
1/ jsou vklady klientů pojištěny ? Nejsou
2/ mají klienti garantovanou cílovou částku k výplatě ? Nemají
3/ mají klienti garantovanou výši doživotního důchodu ? Nemají
4/ mají klienti garantovaný státní příspěvek ? Nemají, přiděluje se v souladu se zákonem…atd.
5 /zkrachovalo za dobu existence ( za fungování stejného zákona 42/1994Sb., za dozoru ČNB, MF a depozitních bank ) 13 ze 47 PF a některé z nich i se všemi vklady klientů ? Ano…
S pozdravem
Surný
Jsou výnosy akcií pojištěny? Mají jejich držitelé garantovánu nějakou částku k výplatě? Mají investice do akcií státní příspěvek? Zkrachovaly už některé akciové společnosti? A co na to Jan Tleskač?:-) Nic.
Pane Surný, přikláním se k prosbě pana Pergla: můžete prosím (i v zájmu držitelů akcií vaší finanční skupiny:-) evangelizovat „offline“? Zbytečně to může vytvářet negativní dojem, byť to určitě myslíte dobře… Díky moc!
Mám přesto jeden dotaz na pana Surného. Nevím, jak je to v zahraničí, ale na českém trhu máme buď tzv. garantované dožítí, kdy klient ví, jakou částku dostane po ukončení smlouvy. Ale problém je, že výnosnost je na nízké úrovní, tzv. technická úroková míra, pohybuje se kolem úročení na spořících účtech. Anebo garantované dožití není, je možno získat neomezeně vysoko, ale také jít dočasně do mínusu. Český PF je zvláštní v tom, že úročení bylo třeba v roce 2008 0%, ale jinak třeba 2 % i více a samozřejmě bez garance. Co je to za produkt, který nabízíte vy?! Můžete ho nějak popsat, prosím?
Ad Martin Viktora – respektuji Vaše přání a ponechám reklamu PF ČS již bez komentáře
Ad Jarmila Vindušková – paní kolegyně, nemohu zde provozovat na cokoli reklamu, pokud máte zájem o bližší info, v mém profilu je kontakt, rád vám sdělím podrobnosti.
S pozdravem
V.S.
Pane Surný, nechcete napsat více informací formou svého blogu?!:-) Já bych ráda věděla více. Ve vaší záložce je na vás pouze telefon. Pokud máte více info, pošlete mi je prosím na vinduskova@jarmilavinduskova.com. Děkuji.
Pěkný den všem. Je mi líto, ale musím dát zapravdu a to téměř ve 100% panu Surnému. To co říká jsou fakta a každý alespoň trochu finančně gramotný člověk si je uvědomuje. Příspěvek pana Pergla je pouze snůškou polopravd a více-méně nepodařenou reklamou PF ČP.
Pane Trojane, je mi líto, že to takto vidíte a ačkoli se s Vašim odlišným pohledem na věc neztotožňuji, respektuji jej. Nechtěl byste svou tezi dále rozvést? Ohledně investic do penzijních fondů, já se považuji za finančně gramotného člověka a na penzi si spořím. Na tomto serveru jde o volnou výměnu názorů a postojů k finanční problematice, nikoli o „nepodařenou reklamu“. Tak k tomu přistupuji já.
Dobrý den,pane Pergle.Oficiální údaj od Asociace PF tvrdí, že ve Vašem fondu chybí skoro 8% majetku.Absolutně skoro 4 mld. Kč.Co s tím hodláte dělat?
Rád bych také přidal můj skromný názor. Nebylo zde vůbec řečeno, jaká by měla být všeobecně pro produkt penzijního připojištění cílová skupina. Pokud budeme mít klienta, kterému zbývá do důchodu 5-10 let, horkotěžko budeme hledat zajímavější produkt (při uzavření smlouvy na 5 let dosahuje efektivní úrok 12,7% a na 10 let 7,5%!!!). Jestliže bude člověku zbývat do důchodu dlouhá doba ( 20, 30 a více let), je produkt jakéhokoliv penzijního fondu (nejen PF ČP) naprosto neefektivní. Efektivní výnos penzijního připojištění je přibližně 4,2%. Potom se nabízí otázka, zda je takové zhodnocení pro klienta z dlouhodobého hlediska zajímavé.
Osobně doporučuji lidem s delší dobou odkladu finančních prostředků zajímavější možnosti jako např. otevřené podílové fondy. Při předpokládaném zhodnocení 8% p.a. (při dlouhodobém časovém horizontu) se jeví tento způsob efektivnější. Do karet nám hrají úroky z úroků a daňový test (při využití OPF, akcií, dluhopisů, atd déle než půl roku, je člověk osvobozen od placení daně z výnosu, která nám z PF ukrojí nemalou část).
S využitím správných produktů na delší časové periodě není problém mít v 65 letech trojnásobek toho, co by měl člověk na penzijním připojištění.
1500 Kč/m -. 5 let 10,47% , 10 let 6,55% ,kalkulováno se zhodnocením 3%, které je podle mého max reálné.Na 3 letech 4,07%.Při zhodnocení 8% to je „jen“ dvojnásobek.8% s fondy je ale dost irelevantní.Pokud budu brát hrubý výnos 8% u akcií,5% u dluhopisů a postupně bych portfolio zkonzervativnoval,tak jsem váženým průměrem zhodnocení spíš blíže těm 5ti než 8.Odečtu od toho váženej TER někde okolo 1,50% (stejný princip) a jsme na 3,5%.Takže paradoxně v tomhle kritériu by penzijko možná i vyhrálo:-)Osobně jsem odpůrce penzijních fondů,ale v číslech by měl být pořádek.
Jaj ne na 3,samozřejmě na 30ti
Ondro, jestliže sestavíš správně portfolio podílových fondů, jsi schopen v dlouhodobém investičním horizontu dosahovat efektivní výnosnosti na úrovni 8% p.a. Z tvého příspěvku je znát značný skepticismus k OPF.
Akcie dlouhodobě generují výnos 10% p.a., Aleš nemluvil o programech životního cyklu, menšině podílových fondů se daří dlouhodobě kopírovat, popř.překonávat trh.
Jinak můj postoj k penzijním fondům je negativní především kvůli zastaralé legislativě a principu fungování.
Asi na tom bude něco pravdy, i když bych mohl polemizovat .-) Co byste tedy doporučil jako vhodný produkt na třicetiletý horizont a měsíčním odkladem 1 000 Kč? Kvůli malému množství kapitálu nemůžeme využívat sofistikovanějších nástrojů jako ETF, investiční certifikáty, atd, aby se celková nákladovost produktu snížila a reálný výnos zvýšil.
Tak pokud zůstaneme u té 1500,tak nakupujte ty ETF pres FIO nebo Brokerjet treba 1x ročně.Ale víte ono je to zase úplně irelevantní,protože pokud si ten člověk odkládá takhle málo peněz,tak je možná lepší to utratit za něco jinýho.Na 20 let penze dnešních 10 tisíc měsíčně potřebuje naspořit dnešních 2,34 mil.Pokud to naspoříte s 1500 měsíčně,pak jste nejlepší poradce na světě:-)
Každá ušetřená koruna je lepší než nic a i s 1500,- měsíčně se dá udělat kapitál. Měsíční investice do akciového OPF napřímo (bez prostředníka) přináší výnos 8%p.a. a více. Což za třicet let dělá kapitál přes 2 mil. Nic moc, ale lepší než něco kolem milionu v penzijku.
Nechápu, jak někdo může měsíčně odkládat 500,- a věřit, že ho to za 30 let spasí.
Jaké OPF dělá 8% a více stabilně?To by mě opravdu zajímalo.
Ještě k Michalovi: Akcie negenerují 10% ročně stabilně ani náhodou.Na jedné skvělé dekádě možná ano, ale dlouhodobě se to k tomu má minimálně 1%-2% daleko.A kdo je dneska emerging, je zejtra developed.Podívej se na Japonsko.
Ondro, to je na dalekosáhlou debatu o problematice OPF. V každém případě, když vhodně sestavíš portfolio kvalitních podílových fondů, jsi schopný dlouhodobě minimálně kopírovat trh.
Stoprocentně je přehnaný tvůj výpočet, kde uvádíš zhodnocení u dynamické startegie OPF 3,5% p.a. .
To je strategie realokace aktiv s horizontem.Ne dynamická.Vážený průměr aktiv způsobí,že to je nižší hrubé zhodnocení než aritmetický průměr dynamického a konzervativního okraje.Odečteme-li od toho TER podle stejného principu,tak těch 3,5% je akorát.Okraje 8% a 4%.Podkladová aktiva podílových fondů nedělají 10% p.a. na dlouhém horizontu.Penzijku může vytýkat hodně věcí,ale pravda je,že v kontextu volatility a výnosu, je to i na 30 letech konkurence schopné.Já osobně klientům PP nedoporučuji.
Kolega Brabenec se ale nezmínil o realokačním programu, navíc jsem se již několikrát zmínil o tom, že některé fondy jsou schopny kopírovat trh i při TER na úrovni 2% p.a. Nechápu, proč předpokládáš, že aktivní správa nemůže mít přidanou hodnotu (jestliže tedy akciový trh vydělá 8% p.a., akciový fond 10% p.a., TER 2%, tak čistý výnos fondu= 8% p.a.). Tímto bych naši debatu ukončil, někdy to rozebereme osobně.
PS: Podílové fondy nemají podkladová aktiva
To máš pravdu,dopustil jsem se skutečně nepřesné formulace.Aktivní správa je něco jiného než buy&hold a to i cenou.Budu rád,když se za mnou v dohledné době v Praze stavíš.Máme toho hodně co probrat.
Výnos u fondů je už uváděn v čistých procentech. Takže ne uváděných 8% – TER 2% = 6%, ale 8% je čistých 8% a daný fond ve skutečnosti udělal 10%:-)
Ale jinak mluvíme o tom samém. A takových OPF, kde na třicetileté periodě (u mladších fondů menší) je v průměru 8%p.a., je dostatek. Pokud tedy investujete napřímo. Samozřejmě se nejedná o stabilní výnos. Volatilita být může.
Tak si užijte kávu
Souhlas ,p.Jedličko, jen jsem to chtěl úvést na příkladu, abychom se s Ondrou nebavili každý o něčem jiným.
Filozofie OPF je o aktivní správě, která ve většině případů nemá přidanou hodnotu takovou, aby fond překonával trh. Stává se to pouze ve 20% případů. Na druhou stranu nemůžeme počítat výnosnost tak, že bychom od výnosu akciového trhu odečetli celkovou nákladovost.
Tato problematika je na delší diskuzi.
Dobry den pane Pergle, mam na Vas jako na zastupce PF CP dotaz. Jiz delsi dobu sleduji u PF obecne ukazatele nakladu pristich obdobi (NPO) a naklady. Co me zaujalo bylo relativne vysoke snizeni NPO z 2,6% (2008) na 1,5% (2009) a zaroven narust nakladu z 1,9% (2008) na 2,8% (2009). Byl byste schopen tuto zalezitost vysvetlit? A jeste doplnujici otazka, jak by vypadalo zhodnoceni, kdyby NPO a naklady v roce 2009 zustaly na hodnotach roku 2008? Predem dekuji za odpoved.
Pane Jedličko ,já jsem přece o odečítání TER od zveřejňovaného zhodnocení,nic nepsal.Ale má logika:
Dejme tomu,že akciový index dělá 8% u vyspělého trhu, třeba 12% u rozvíjejího se.Jenže:
Drtivá většina portfoliomanažerů OPF ani před svým management fee nedosahuje žádného výrazného nadvýnosu.Je dokonce dost těch,co je horší než index.Já kalkuluju průměrného portfoliomanagera,že je stejně dobrý jako index před transakčními náklady.Cítím,že je to právě zde,kde se mnou nesouhlasíte spolu Michalem Mičkou.Správcovský poplatek to celé dovrší.Jiná věc je,když do fondů investujete jako institucionální investor.To je o jiných nákladech.
Dobrý den vespolek, Tak mám dojem, že pan Pergl nějak zmlknul, po té co jste mu Ondro uvedl kolik v jejich fondu chybí peněz a položil otázku co s tím hodlá dělat. On je to opravdu velký problém a týká se to více-méně všech PF. Taková malá časovaná bomba.
Ale jinak bych opravdu uvítal dobrou radu co poradit klientovi, který pravidelně odkládá menší částku peněz 500 až 5000 měsíčně se středně, nebo dlouhodobým horizontem. Podílové fondy jsou předražené a málo výkonné, Penzijní fondy viz komentáře výše. A na sofistikované strategie je zapotřebí minimálně 500 tisíc. Co s tím??
Zdravím Vás,Mirku,
on to je skutečně problém všech kromě Allianz.Na druhou stranu,mluvil jsem o tom svém dotazu s majitelem tohoto serveru a je pravda,že jsem se zeptal docela neurvale,že to skoro vyznělo,jako kdyby ty peníze sebral pan Pergl.Samozřejmě to tak nebylo myšleno.Mě by skutečně zajímalo,co s tím budou dělat všechny fondy,kterých se to týká.Zvláště mě zajímá PFČS,který má majetek o 38,5% menší než jsou závazky vůči jeho střadatelům.Jako zavírat oči před tím přece jako finanční poradci nemůžeme ne?
Dobrý den,
když tu čtu všechny příspěvky, vidím, že všechny zde přítomné „trápí“ otázka: Kam ukládat kapitál v závislosti na délce investičního horizontu. Dle mého názoru je třeba spoléhat a opravdu brát s vážností profesi poradce jako takového (teď nemyslím např. formu fin. ohodnocení) a vybírat takové možnosti a nástroje na trhu, které nejvíce kopírují strategii klienta. Tedy já bych pro klienta mladého až středního věku vybral investiční portfolio mixu akciového s dluhopisovou složkou (aktivně spravované v čase) a pro starší klienty (45 a více) již kombinace PP a konzervativnějších nástrojů. Otázku nákladů let budoucích u PP „my“ bohužel za PP asi nevyřešíme, je tedy s tím takto počítat.
Hezký den.
Zdravím vespolek,
nebojte se, nikam jsem nezmizel, akorát jsem měl jiné povinnosti a nezbývalo mi mnoho času na blog. Každopádně bych všem chtěl poděkovat za zcivilizování diskuse.
Vezměme to všechno popořádku. První na řadě jsou „chybějící“ peníze v PFČP. V první řadě bych poprosil o zdroj této spekulace, protože na první pohled mi to přijde přitažené za vlasy. Opravdu netuším z jakého zdroje pan Záruba čerpá, ale mohu říci, že prostředky našich klientů jsou bezpečně investovány, a to především ve státních dluhopisech. Pokud jde ukazatel kapitálové přiměřenosti, ten vysoko převyšuje minimální kap. přiměřenost požadovanou ČNB – v současné době se pohybuje okolo 2 miliard korun.
Nyní se dostáváme k nákladům příštích období. Vzrovou situaci jsem nechal spočítat naše specialisty, snad se k tomu dostanou co nejdříve. Co se týká NPO, je třeba posuzovat výši nákladů příštích období vůči objemu klientských vkladů a také výši těchto nákladů na klienta. Nejen klienti, ale také vy, poradci, by měli zpozornět v případech, kdy se tyto ukazatele pohybují výrazněji nad průměrem trhu. V případě našeho fondu se tak za rok 2009 nestalo.
Také jsem v diskusi zaregistroval názor ve smyslu „každá koruna dobrá a i s 1 500 se dá udělat kapitál“ a nemohu s ním nesouhlasit. Jen bych chtěl zdůraznit, že dlouhodobě výnosné produkty, jako je penzijní připojištění, jsou tu proto, aby se na ně jednou ročně spořitel podíval a zjistil, jak mu tam naskakují procentíčka. Nejedná se tu o okamžitý zisk, ale spíše o dlouhodobou jistotu s minimálním rizikem.
Oficiální statistiky Asociace PF.